Obec Hradec leží dva kilometry severně od Ledče nad Sázavou. Nadmořská výška měřená u kapličky činí 450 metrů. Název obce znamenal zpevněné sídlo, jinak také „malý hrádek". Vzniklo tak asi svobodné sídlo, které se později rozrostlo v dnešní vesnici. Zakladatelé Hradce nejsou známi. I zprávy o vsi jsou velmi chudé. Teprve v roce 1550 se uvádí Hradec („Hradecz") při vložení do obnovených desek zemských. Majitelka ledečského panství Markéta Ledečská z Říčan uvádí v majetku, který má v držení, mimo jiné i ves Hradec.
Ves byla příslušná k ledečskému hradu i s okolními vesnicemi. Jednalo se od počátku o poddanskou ves. Urbář ledečského panství uvádí v roce 1564 ves Hradec se sedmi grunty. Jednalo se o Jana Bartošů, Petra Malejů, Štěpána Hlaváčka, Adama Bartošů, Vondřeje a po něm Jana Koláře, Jana Hanáska, Simona a po něm Matěje mlynáře. Uvádějí se zde dva rybníčky přímo ve vsi, osazené kapry. Třetí rybník je uváděn za vsí a z něj se vede pitná voda do hradu. Na Mullerově mapě z roku 1720 je Hradec označen jako Hrádek. V této době je v Hradci uváděna draslovna. Držitel hospody ve Vrbce měl právo v okolních lesích sbírat suché dříví k topení. Musel za to odvádět popel z dřeva do panské draslovny v Hradci u Ledče.
V draslovně se louhováním popela získávalo surové draslo. To pak bylo využíváno při výrobě skla, barev, přírodního kamence, mýdla a jiných draselných sloučenin. Tuto draslovnu měli pronajatu od ledečské vrchnosti židé. V letech 1779-1785 je zde připomínán Ascher Markus. U Horního Hradce stávala v minulosti ves Kalousova Lhota. V urbáři ledečského panství je v roce 1570 uváděn úroční plat z Prosíček a Lhoty Kalousové. Ves se připomíná ještě v roce 1598 v deskách zemských: „wes Wolessna, wes Lhota Kalousowa, wes Hradecz patřící k Ledči". Naposledy je o ní zmínka v roce 1636, kdy byla součástí panství Adriána z Enkefurtu